Sekáš Jak Ďábel

Verse

Jarda ráno vstává, vzduch jak led,

vezme sekeru, jde ven, žádnej střed.

Dřevo volá jménem, praská jak kód,

každej špalek padá, jak by spad‘ mu z módy mód.

Chorus

Hej Jardo, sekáš jak ďábel,

štípy lítaj’, soused závidí kabel.

Na dvorku voní čerstvej smrk,

a ty to skládáš jak puzzle – žádnej zmrk!

Verse

Tričko propocený, ruce jak z oceli,

nikdo mu nesahá, v dřevu je první mezi všemi.

Když slyší „motorovku“, jen se usměje,

„Já mám sekeru, kámo, ta to líp přejde.“

Chorus

Hej Jardo, sekáš jak ďábel,

štípy lítaj’, soused závidí kabel.

Na dvorku voní čerstvej smrk,

a ty to skládáš jak puzzle – žádnej zmrk!

Verse

Pod lampou večer pivko cvakne,

svaly bolí, ale duše šťastná jak v kapse prachne.

A když zítra zas zazní „hej, dřevo došlo!“,

Jarda už stojí s úsměvem: „To máš marný, hochu, to šlo!“

Chorus

Sekera zpívá, klády hrajou,

jiskry lítaj’, v ohni tancujou.

Jarda – legenda z lesa,

dřevo se ho bojí, dřevo se třesa.